Jak připravit tradiční velikonoční hostinu?

Svátky jara si letos budeme užívat v polovině dubna. Budeme mít proto možnost obohatit sváteční stůl o čerstvé bylinky a zeleninu. Jak připravit tradiční velikonoční hostinu, kterou můžete předložit i těm nejnáročnějším hostům?

Svěží velikonoční menu

Neexistuje pravidlo, kolik chodů bychom měli na velikonoční tabuli naservírovat, ale je nezbytné pracovat s čerstvými sezónními surovinami. Po předchozích letech, kdy byly Velikonoce velmi brzy, a čerstvé bylinky byly nedostatkovým zbožím, se můžeme letos kreativně vyřádit.


Předkrm pro hladové

Připravte se na vajíčka a „čerstvé zelené“ na sto způsobů. Milovníkům polévek můžete naservírovat krém z medvědího česneku nebo kuřecí vývar s čerstvými bylinkami – kopřivami, listy pampelišek a medvědím česnekem ozdobený kvítky sedmikrásek, těm, co na začátek preferují k zakousnutí něco studeného, můžete nabídnout studenou vajíčkovou tlačenku nebo muffiny z nádivky.

Hlavní jídlo jako životabudič

Velikonoce jsou pro většinu z nás jednou z mála příležitostí dopřát si jehněčí nebo kůzlečí. Historicky se o Velikonocích jedla mladá masa symbolizující nově vzkvétající život. I když se jedná o neobvyklá masa, jsou pro velikonoční recepty typická a nebojte se jich. Jediné, co si tento druh masa žádá, je delší příprava a ideálně naložení předem. Jestli se nechcete pouštět do velkých experimentů, můžete sáhnout i po králičím mase. Třeba králík na česneku je relativně jednoduché jídlo, na které si mohou bez obav troufnout i kuchaři začátečníci.

Sladká tečka

Není nutné se přejídat sladkostmi, ale piškotový velikonoční beránek je na velikonočním stole nutností. Pokud je pro vás příliš suchý, můžete zkusit velikonoční minimazance z máslového těsta nebo třeba čokoládová vajíčka, která si přinesete z koledy.

Pijte, ale nepřehánějte to

Dospělí koledníci už od časných ranních hodin zapíjejí svátky jara „něčím ostřejším“, o sváteční hostině je proto praktické nahradit alkoholické nápoje jejich nealkoholickou verzí. Rozhodně by neměla chybět obyčejná voda, zásoba domácích limonád nebo ledového čaje.

Nic typičtějšího pro Velikonoce nenajdete

Tápete, jaká jídla jsou pro Velikonoce nejtypičtější? Pátrali jsme za vás a už to víme!

Nádivka

Hlavička, velikonoční svítek nebo sekanice. To jsou tři názvy, kterými se v minulosti nádivka označovala. Je jedno, jak ji pojmenujete vy, důležité je, aby obsahovala čerstvé bylinky (ideálně nasekanou kopřivu), vajíčka a uzené maso. Dříve se připravovala bez pečiva, spíš v podobě svítku, dnes si raději pochutnáme na nadýchanější verzi z housky nakrájené na kostičky.

Maso

Velikonočním oslavám předchází podle křesťanských tradic 40denní půst. Na oslavě tohoto svátku by proto nemělo chybět maso, ideálně z mladých zvířat. Nejtypičtějším je jehněčí, výjimkou ale není králík, kachna, kuře nebo telecí.

Beránek

Proč je jedním typických velikonočních jídel beránek? I zde jsou kořeny v křesťanství. Jedná se o jeden ze symbolů Ježíše Krista – podle křesťanské víry je Ježíš beránkem obětovaným za spásu světa.

Mazanec

I když se dnes odborníci přou o původ mazance – jedni tvrdí, že jméno vzniklo ze „svatého pomazání“, na kterém si hospodyně nechávaly doma upečený dezert posvětit, druhý tábor tvoří jazykovědci, kteří mají za to, že za původem českého mazance je řecké slovo másso (hníst, zadělávat na těsto). Ve finále je to jedno, protože pečivo připravované ze stejného těsta jako vánočka, je tak skvělé, že by se dalo jíst i ve všední dny.

Nalaďte se do jara

Se slavnostními pokrmy, které budete na velikonoční tabuli servírovat, jde ruku v ruce i výzdoba.

K velikonočnímu menu se hodí jarní motivy na ubrusu i ubrouscích, záplava čerstvých květin (vyberte opravdu sezónní – narcisy, hyacinty, tulipány nebo frézie) nebo vrbových proutků ve váze a košík s kraslicemi.

Nezapomeňte na tradice

Abyste si velikonoční hostinu mohli pořádně vychutnat, nezapomeňte před ní na velikonoční tradice.

Tou nejznámější je pomlázka – časně z rána obcházejí muži okolní byty a domy a vyšlehávají ženy. Pomlázka je upletena z vrbových proutků a může jich obsahovat až 12. Cílem šlehání není ženám ublížit, ale je symbolem zájmu mužů a podle pověr platí, že ženy bývají na Velikonoce vyšlehány, aby zůstaly celý rok zdravé a zachovaly si plodnost. Vyšlehané ženy obdarovávají muže na oplátku malovaným vejcem, v dnešní době jsou ale vajíčka často nahrazována sladkou výslužkou. V některých krajích se situace po poledni otáčí a ženy chodívají polít muže studenou vodou.