Vyznáte se v pivech?

Ptát se Čechů, jestli znají pivo, je dost zbytečné. Ale vyznáte se v něm opravdu? Víte, jaké jídlo se k němu nejlépe hodí a co dobrého se z něj dá uvařit? To všechno vám prozradí náš článek.

Vynálezce piva

Najít toho, kdo pivo vymyslel, je nemožné. Některé údaje uvádějí, že první pivo se uvařilo přibližně v 7. tisíciletí př. n. l. v Mezopotámii, kdy někdo zapomněl na dešti obilnou kaši, která zkvasila. Druhý příběh zase tvrdí, že kdosi rozkousal chléb pro nemocného, zalil ho vodou a zapomněl na něj. V obou případech jsou ale ústředními hrdiny Sumerové. Jak přesně historie piva vypadala, se můžeme dnes jen dohadovat, důležité je, že Češi jsou historicky národem světově uznávaných pivovarníků, což nám v roce 2008 vyneslo i ochrannou známku „české pivo“.

Znáte všechny druhy piva?

Každá země rozděluje piva trošku jinak, pro nás je důležité, jak se na pěnivý mok dívá česká legislativa. 

Lehká piva jsou do 7 % a jsou to přesně ta, která kdysi, než došlo k úplnému zákazu požívání alkoholu v práci, popíjeli třeba skláři jako energetický nápoj během směn. 

Výčepní piva jsou do 10 %, proto se nejčastěji označují jednoduše jako „desítka“ a v obchodech jsou v regálu nejlevnějších. Nižší stupňovitost je znát na chuti. Z tohoto hlediska neposkytují výčepní piva žádný extra požitek.

Mnohem zajímavější piva začínají v kategorii ležáků, které mají 11–12 %. Pro většinu pivovarů tvoří hlavní část sortimentu a produkce z těch menších stojí minimálně za ochutnání.

Když dostanete chuť na něco netradičního, určitě nakoukněte mezi pivní speciály. Musí se jednat minimálně o 13%, takže jich neradíme vypít víc než jednu, dvě sklenice. Speciální piva bývají chuťově velmi pestrá, každý sládek se jimi chce pochlubit.

Kategorií pro fajnšmekry jsou portery. Silné tmavé pivo s příchutí sladu se historicky vařilo v Anglii, Prusku a pobaltských zemích, k nám dorazilo relativně nedávno, ale Češi si ho velmi rychle oblíbili. Skvělé je jako digestiv nebo součást pivních degustací.

Záhada vaření piva

Uvařit pivo se může zdát na první pohled jako velmi jednoduchá záležitost. Potřebujete jen vodu, slad a chmel. Z nich se vyrobí na varně tzv. mladina, která se nechá zkvasit pomocí pivovarských kvasnic. Pivo pak musí zrát, podle jeho typu různě dlouhou dobu a nakonec se filtruje (nebo také ne, když má být výsledkem kvasnicové nefiltrované pivo) a stáčí do sudů a lahví. To, co vypadá jednoduše jak facka, je ale ve skutečnosti velká alchymie, ve které hrají roli hodiny a dodržování přesného postupu. To je také důvod, proč má každý sládek v pivovaru neotřesitelnou pozici a receptury na „svoje“ piva si pečlivě střeží.

V Čechách se nejčastěji používá pro výrobu slad z ječmene, pro pšeničná piva z pšenice a pro tmavá piva se nechává zkaramelizovat.

Chmel využívají naše pivovary nejčastěji český, koneckonců jsme světově vyhlášenou chmelařskou velmocí. Nejvyhledávanější odrůdou je žatecký poloraný červeňák, který je sice méně hořký, ale vyniká vůní. 

Co je malé, to je dobré

Co Čech, to pivař, platilo už v první polovině minulého století. Před nástupem komunistického režimu byl alespoň malý pivovar téměř v každém větším městě, jenže s nástupem socialismu byla většině malých pivovarníků jejich činnost zakázána. Dlouhé roky přežívaly jen ty největší, často zestátněné. A tak se není co divit, že po revoluci, nastal opět rozmach vaření piva.

Dnes je v České republice několik stovek malých pivovarů, které lákají sice na menší sortiment, ale s jasným rukopisem svého sládka, chuťovou odlišnost a spoustu speciálů. Není se proto co divit, že se stále zvyšuje zájem o degustace piva.

Degustační balíčky

Když budete mít chuť, můžete si degustační večer udělat v soukromí, většina pivovarů vás ráda vybaví svými pivy v podobě degustačních balíčků. Větším zážitkem je ale pivní degustace přímo v pivovaru. Některý ochutnávku spojí s exkurzí po pivovaru, jinde vás se svými pivy seznámí přímo sládek nebo majitel pivovaru (často v jedné osobě) v pivovarské restauraci. Za vyzkoušení stojí podle nás obojí.

Pivovarská restaurace

Mimochodem pivovarské restaurace stojí za návštěvu, ať jsou součástí velkých nebo malých pivovarů. K dispozici je v nich to nejčerstvější pivo, které samozřejmě podléhá ještě větší kontrole než v restauracích. A nezřídka ho doplňují skvělé kulinářské speciality, které se ke konkrétní značce piva nejvíc hodí. Nechte si v tomto ohledu poradit od obsluhy, určitě nebudete litovat.

Párování jídla k pivu? Jak je libo!

O párování jste nejspíš slyšeli v souvislosti s vínem. Každý druh se hodí k jinému pokrmu, a nejinak je tomu i v případě piva. Toho kvalitního zejména. Párování zvládnete i vy sami, když se budete držet základních pravidel:

  • Servírujte jídlo a pivo s podobnou intenzitou. K méně výrazným jídlům se hodí lehká piva a naopak. Vždy dbejte, aby pivo nepřebilo svou chutí pokrm.
  • Případně se snažte podpořit vůni a chuť piva a jídla. K jednoduchému jídlu naservírujte sladké pivo, k dezertu výrazné pivo typu porter nebo karamelizovaný speciál.
  • Nebojte se ani kontrastů. Bez obav zkombinujte kyselé jídlo se sladkým pivem, sladký pokrm s hořkým pivem. Uvidíte, že v puse vám vznikne exploze chutí. Jen v tomto případě pracujte s pivem opatrně, jako s kořením.

Dobrou chuť

Dost možná nepatříte do skupiny nadšených pivařů, kteří si každý den skočí na jedno chlazené a své přátele obdarovávají pouze pivními dárky, ale pivo si rádi dáte jako součást jídla. Není se co divit. Specifická chmelová chuť je jak dělaná do některých typů jídel. Tady jsou:

Grilování

Pivo může hrát při grilování téměř hlavní roli. Když ho přidáte jako jednu z hlavních surovin do marinády, posunete výsledek o úroveň výš. Ideální jsou pro tento účel černá piva se specifickou karamelovou chutí.

Česká klasika okořeněná pivem

Pivo se nemusíte bát přidat i do tradičních českých receptů. Třeba guláš dostane úplně jinou chuť, když ho zakápnete pivem, stejně tak se pro pečení v omáčce s pivem hodí třeba buřty, vepřová krkovice nebo roštěnky.

Netradiční svařák

Svařené víno není zejména v zimních měsících nic výjimečného. My ho doporučujeme alespoň pro jednou vyměnit za svařené pivo. Původně pochází z Polska, ale proč ho nevyzkoušet i v naší domovině. V hrnci ohřejeme světlé pivo (nesmí se vařit), přidáme med, hřebíček, skořici a podle chuti mletý badyán. Vše promícháme a servírujeme v půllitru ozdobeném plátkem pomeranče.